Genezaretské jezero

Genezaretské jezero [jindy Tiberiadské J 21,1 nebo moře Galilejské Mt 4,18; 15,29; Mk 1,16; 7,31; J 6,1 nebo moře Ceneret Nu 34,11; Joz 12,3] v severní Palestině 208 m pod hladinou Středozemního moře, 12-20 m hluboké s tůněmi až 250 m hlubokými. Je od severu k jihu 21 km dlouhé, 12 km široké, tvoříc kotlinu mezi čedičovými skalními stěnami sopečného původu. Jeho hladina je azurově modrá. Celé jezero je možno objeti na koni za jediný den. Zvláštním dojmem působí hejna bílých a růžových pelikánů, podobajících se na jezeře malým ostrovům. Květena kolem jezera je neobyčejně bujná. Bodlák, divoký fenykl a hořčice rostou do takové výše, že jezdec na koni je úplně skryt, jede-li po pobřeží. Žluté chrysantémy a růžové slezy rostou zde v takovém množství, že člověk jen stěží jimi projde. Oleandry a mořské vrby [vitex agnus castus] rostou na pobřeží dnes zrovna tak, jako za dnů Ježíšových. V úpadku je pouze pěstování palem, fíků, ořechových stromů a vinné révy. V zimě a na jaře převládá barva zelená, v létě v nesnesitelném horku [38-40 st. C ve stínu; ještě v srpnu podle Dallmana při 40° C tepla hyne drůbež] usychá všecko, co nemá hlubokých kořenů. Noci v této době neosvěžují, takže mnozí lidé se na noc pokládají do vody, jen aby trochu tělo ochladili. Je-li člověk nadto stižen horečnatou malarií [Mt 8,14; Mk 1,30; L 4,38; J 4,52] a znepokojován ukrutnými komáry, není divu, že z této výhně uniká rád na hory nad jezerem. Náhlé bouře nad jezerem jsou obvyklé, zvl. v době letní.

Jezero je bohaté na ryby. Židovské předpisy v době poexilní dávaly, podle Dallmana, výhradní rybolovní právo kmeni Neftalím; příslušníci ostatních kmenů směli zde loviti pouze na udici anebo i sítí, ale bez pomoci lodí. To ovšem byla pouhá theorie. V praxi se to provádět nedalo při velké smíšenosti pobřežních obyvatel. Ryb bylo takové množství, že se o jezeře zvláště v okolí Betsaidy vykládalo: „jedním nabráním do umyvadla nalovíš 300 druhů různých ryb“. Není divu, že v době Ježíšově okolí jezera bylo nejlidnatějším krajem v celé Palestině. Největší část Ježíšova veřejného působení vztahuje se také právě k okolí jezera G. První učedníci Ježíšovi byli rybáři z okolí tohoto jezera [Mk 1,16-19].

Dnes je tu obyvatelstva jen málo. Sionisté usilují o dosažení bývalé výnosnosti kraje. Na východní straně zdržují se při poušti loupeživí beduíni.

Jméno Genezaret = Kineret bývá odvozováno od hudebního nástroje Kinneret [harfa], ježto jezero prý mělo tvar harfy. Je to ovšem výklad nezaručený.